Žiju. Dýchám.


Žiju.
Poslouchám cosi pochybnýho.
Čtu Marťanskou kroniku (R. Bradbury).
(Jo a sháním jiný povídkový sbírky od tohohle autora,
jakýkoliv stav, ideálně za pár korun a úsměv.)

neděle 7. května 2017

Domečky z karet

Minulost určuje přítomnost, přítomnost určuje budoucnost.


Tmavovláska mnula mezi palcem a ukazováčkem stříbrný kroužek, který před chvílí svlékla z prstu. Pravděpodobně si to ani neuvědomovala. Kafe v kelímku před ní už vychladlo, ale ona to ani nepostřehla.
Občas se prostě všechno sesype jako domeček z karet. Co s tím uděláte?

Byla chycená v jedné ze svých představ. V té představě seděla za stolem, na kterém byly rozložené karty. Ne tím obvyklým, trochu hloupým “řeknu ti budoucnost” způsobem. Byly to domečky z karet. Každý z nich symbolizoval vztah tmavovlásky k jednomu člověku. A jakýkoliv pohyb mohl stavby z karet narušit, každý neopatrný výdech mohl všechno zničit. 
Pokud se špatně položila jedna jediná karta, mohlo to způsobit pád celé stavby, mohlo to znemožnit vystavění dalšího patra domečku. 

To byl důvod, proč se ztratila ve své hlavě na tak dlouhou dobu. Položila totiž špatně kartu na jeden z nejvyšších domečků před ní. Nespadlo to, ale pokud by se pokusila stavět dál, takové štěstí by už mít nemusela. A co dál? 

Viděla pouze dvě možnosti. Mohla položit další karty - mohla se pokusit postavit další patro… Ale s vědomím, že pokud stavba z karet nespadne hned, mohla by se sesunout při jakémkoliv dalším pohybu. Druhou možností by bylo nechat domeček tak, jak byl v tu chvíli… Křivý. Narušený. Jenže tmavovláska špatně snášela nedořešené záležitosti.
Seděla u stolu se studeným kafem, ponořená v myšlenkách. Měla před sebou jednu sotva držící stavbu z karet a netušila, co s ní dělat dál.

Nebyla si ale vědoma jedné věci. Na druhé straně stolu seděla postava, kterou tmavovláska naprosto přehlížela. Možná ji ani vidět nemohla. Žena na druhé straně stolu měla podobu srdcové královny a chystala se poklepat svými rudými nehty o desku stolu.

4 komentáře:

  1. Wow... Už nějakou dobu jsem nic nestíhala, všechny blbosti se mění v problémy a já se chytala do pasti. Jsem ráda, že jsem sem vlezla a doufám, že jednou budu stát aspoň na malinké kartičce u tvého karetního domku (divná věta, snad pochopíš).
    Slibuju, že se (snad) brzo dostanu k odepsání na mailu... :D.
    A ještě dodatek k článku... Bála jsem se, že už to nebude jako dřív, jak jsi vybafla hned na začátku něco o kartách. No, ale zjistila jsem, že jako vždycky bylo to hlavní na konci... ta srdcová pointa...

    Drž se ^^
    Niana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všichni píšeme o tom, co nás inspiruje. Carroll hrával šachy, já se zas učila poker... :D
      Drž se, taky se mi teď věci dost sypou. Občas nemůžeš utýct, ale vyřešit věci se táhne hrozně dlouho a stojí to hrozně moc energie...

      Vymazat
  2. Veľmi pekné :-) Ten záver vo skvelý... slečna má stále možnosť kúpiť si nový balíček kariet a presadnúť si ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Vydrápej té srdcové královně oči z kebule! Tím se domeček zas postaví. :D

    OdpovědětVymazat