Žiju. Dýchám.


Přežívám. Píšu. Utíkám.
Poslouchám kdovíco.
Čtu 1Q84 (Haruki Murakami).

čtvrtek 18. května 2017

Bez pointy

"Za všechny ty bezesný noci," zamumlala Maličká, zatímco si rukou nevědomky hrála s řetízkem na svém krku. "Stojí nám to za to?"
Dlouhovlasá seděla na zemi, opírala se zády o kuchyňskou linku a věnovala víc pozornosti svý skleničce než Maličké. "Teda, já vím, samozřejmě že jo. Stojí to za bezesný noci, za probrečený odpoledne, za zlomený srdce. Ale v čem to je? Proč se takhle dobrovolně ničíme?"

neděle 7. května 2017

Domečky z karet

Minulost určuje přítomnost, přítomnost určuje budoucnost.


Tmavovláska mnula mezi palcem a ukazováčkem stříbrný kroužek, který před chvílí svlékla z prstu. Pravděpodobně si to ani neuvědomovala. Kafe v kelímku před ní už vychladlo, ale ona to ani nepostřehla.
Občas se prostě všechno sesype jako domeček z karet. Co s tím uděláte?