Žiju. Dýchám.


Přežívám. Píšu. Utíkám.
Poslouchám kdovíco.
Čtu 1Q84 (Haruki Murakami).

pátek 27. ledna 2017

Proti celýmu světu

Občas se prostě probudíte a říkáte si, no sakra, dnešek bude stát za hovno. Nevíte proč, je to jenom takové tušení. Ale přesně takováhle tušení se nakonec vždycky ukážou jako pravdivá.
Vstanete až na třetí zazvonění budíku. Tuto činnost neulehčuje fakt, že jste ještě před hodinou byli vzhůru. Vaše tělo si prostě celou noc říkalo, že spánek není potřeba. Jak je ale vidět, okolo pátý ráno si to rozmyslelo.

sobota 14. ledna 2017

Až...

Milovala jsem, když jsme spolu takhle poslouchali Three Days Grace. Vybavil by sis to?
Bylo to vždycky to album, na kterým je Break. Za nic na světě si nemůžu vzpomenout na název. Od doby, co nemluvíme, co už mě nevozíš za zkoušek, od doby, co ses rozhodl, že nepotřebuješ vidět další mý představení, jo, od té doby si vždycky při zaslechnutí písničky od nich vzpomenu, že jsme je spolu poslouchali.
No, zase sedím v autě a když tam skočila Break, prostě jsem si na tebe vzpomněla. Hloupý, co?
Vždyť jsme jenom rodina. Proč bychom spolu měli mluvit?

středa 4. ledna 2017

Rok v číslech

Čísla jsou fajn, mám ráda čísla. Vás neuklidňuje vědomí, že když budete postupovat podle pravidla, musí to dopadnout správně?
No, tohle je můj rok 2016 v pár číslech.